Trestní sazba
Trestní sazba je rozpětí trestu (nejčastěji odnětí svobody), které trestní zákoník stanoví u konkrétní skutkové podstaty trestného činu, tedy dolní a horní hranice, v níž se soud musí při ukládání trestu pohybovat.
Jak vzniká
Uplatní se vždy, když soud rozhoduje o výši trestu za konkrétní trestný čin, přičemž vychází z toho, do jaké sazby daný čin (případně jeho kvalifikovaná skutková podstata) spadá.
Koho se týká
Týká se obžalovaného, u kterého soud v rámci sazby zvažuje konkrétní výši trestu podle okolností případu.
Jak ho uplatnit
Konkrétní výše trestu v rámci sazby se odvíjí od polehčujících a přitěžujících okolností, míry zavinění a osoby pachatele, o čemž je vhodné mít přehled při jednání s obhájcem.
Časté chyby
- Ztotožňování horní hranice sazby s reálně ukládaným trestem (soud často volí trest při dolní hranici). - Přehlížení, že kvalifikovaná skutková podstata (přitěžující okolnosti) mění sazbu na přísnější. - Nevyužití polehčujících okolností, na které je třeba obhajobu upozornit.
Ověřte podle konkrétní situace a aktuálního znění předpisu.