Insolvence OSVČ vs. zaměstnance

OSVČ a zaměstnanec — z pohledu insolvenčního zákona dva odlišné světy. Zatímco zaměstnanec přináší do oddlužení stabilní výplatní pásku, OSVČ má proměnlivý příjem, daňovou evidenci, případně dluhy vůči finančnímu úřadu, OSSZ (správa sociálního zabezpečení) a zdravotní pojišťovně. Soudy s tím počítají — a způsob, jakým posuzují vaši žádost o oddlužení, se liší. V tomto článku vám přesně vysvětlíme, jaké jsou rozdíly v posuzování, jaké podklady soud bude chtít, kdy je výhodnější být OSVČ a kdy zaměstnanec a jak vypadá reálné oddlužení v obou variantách.

Tabulka klíčových rozdílů

Aspekt	Zaměstnanec	OSVČ
Hlavní příjmový doklad	Výplatní pásky 12 měsíců	Daňové přiznání + evidence
Posouzení příjmu	Čistá mzda × 12	Průměr za poslední rok
Srážky probíhají	Přes mzdu zaměstnavatele	Z měsíčních vkladů povinného
Dluhy vůči státu	Spíše výjimečné	Časté (FÚ, OSSZ, ZP)
Riziko zamítnutí	Nízké	Střední (kolísavý příjem)
Možnost pokračovat v podnikání	–	ANO, ale s podmínkami
Doba oddlužení	3 roky / 5 let	3 roky / 5 let
Náklady na insolvenčního správce	~ 27 000 Kč	~ 27 000 Kč

Klíčový princip: Insolvenční soud nepředepisuje formu obživy — předepisuje dostatečnost příjmu. Zda jste zaměstnanec, nebo OSVČ, je druhořadé. Primární je, kolik se z vašeho příjmu měsíčně zaplatí věřitelům.

Kdy je výhodnější jít do oddlužení jako zaměstnanec

Zaměstnanec má jednu jednoduchou výhodu — předvídatelný příjem. Soud vidí 12 výplatních pásek, vypočte průměrnou čistou mzdu, odečte nezabavitelnou částku a ze zbytku provede srážky. Žádné překvapení.

Ideální zaměstnanec pro oddlužení:

Pracovní poměr na dobu neurčitou
Čistá mzda 28 000 Kč a víc (jednočlenná domácnost)
Žádné výjimečné výpadky příjmu
Zaměstnavatel ochotný spolupracovat se srážkami

V této situaci je úspěšnost oddlužení nad 95 %. Soud vás propustí ve 30měsíční variantě (od r. 2025), pokud splníte zákonné podmínky.

Pozor — výpověď v průběhu oddlužení. Pokud vás zaměstnavatel propustí, musíte do 30 dní najít nové zaměstnání s odpovídající mzdou. Jinak hrozí, že soud oddlužení zruší podle § 418 IZ. V praxi soudy přistupují s mírnou tolerancí, pokud aktivně hledáte a jste evidováni na úřadu práce.

Kdy je výhodnější jít do oddlužení jako OSVČ

OSVČ má jinou logiku — flexibilita, ale s riziky. Soud nemůže nařídit srážky ze mzdy (žádná není), takže vám stanoví měsíční zálohu, kterou musíte ze svého podnikání měsíčně poukazovat na účet insolvenčního správce.

Ideální OSVČ pro oddlužení:

Stabilní podnikání minimálně 3 roky
Čistý měsíční zisk po odečtení nákladů 25 000 Kč a víc
Vedená daňová evidence nebo účetnictví
Žádné velké dluhy vůči FÚ/OSSZ/ZP (ty se v oddlužení započtou jako pohledávky, ale dál vám vznikají nové, které musíte platit běžně)

Klíčové: OSVČ může v oddlužení dál podnikat. Není to zákaz výkonu činnosti — naopak. Bez podnikání byste neměl příjem, a tedy byste nemohl plnit splátkový kalendář.

6 zásadních rozdílů, které vás překvapí

1) Posouzení příjmu

Zaměstnanec: Soud vezme čistou mzdu z posledních 3 měsíců a tu promítá do budoucna.

OSVČ: Soud vezme průměr za posledních 12 měsíců (případně 24, pokud podnikáte krátce). Pokud máte sezónní výkyvy, soud spočte celoroční průměr a tím se řídí.

Praktický dopad: OSVČ se sezónním podnikáním (fotograf, řemeslník, gastro) musí mít rezervu na měsíce s nízkým výdělkem. Insolvenčnímu správci se musí každý měsíc poslat stanovená částka — bez ohledu na to, zda jste měl ten měsíc příjem 50 000 Kč, nebo 5 000 Kč.

2) Dluhy vůči státu

Zaměstnanec: Sociální a zdravotní pojištění platí zaměstnavatel. Daň z příjmu je sražena přímo. Dluhy vůči státu jsou výjimečné (typicky pokud měl vedlejšák jako OSVČ).

OSVČ: Dluhy vůči FÚ, OSSZ a ZP jsou v 70 % případů hlavní položkou v insolvenčním návrhu. Ty staré dluhy jdou do oddlužení a po splnění splátkového kalendáře se vám odpustí.

Pozor! I po vstupu do oddlužení musíte dál platit běžné odvody za probíhající podnikání. Jakmile přestanete platit aktuální zálohy na sociální a zdravotní pojištění a daň, vznikají nové dluhy mimo oddlužení, které musíte zaplatit normálně. To je nejčastější důvod selhání oddlužení u OSVČ.

3) Účet a hospodaření

Zaměstnanec: Má jeden běžný účet, kam mu chodí mzda. Insolvenční správce vidí jednoduše vše.

OSVČ: Má podnikatelský účet + soukromý účet. Insolvenční správce kontroluje obojí. Musíte mu pravidelně předkládat výpisy, evidenci příjmů a výdajů a daňová přiznání.

V praxi to znamená: měsíčně 1–2 hodiny administrativy navíc oproti zaměstnanci.

4) Pokračování v podnikání

Zaměstnanec: Chodí do práce jako vždy.

OSVČ: Musí mít s insolvenčním správcem dohodu o pokračování v podnikání podle § 412 IZ. Většinou bez problémů, ale existují i případy, kdy správce odhalil ztrátové podnikání (víc nákladů než příjmů), a soud nařídil OSVČ podnikání ukončit a najít si zaměstnání.

5) Riziko ztráty osvědčení / koncese

Pokud podnikáte v regulované činnosti (advokát, daňový poradce, lékař, autoškola, taxi), může mít vstup do oddlužení vliv na vaše profesní oprávnění. Vždy si to ověřte u konkrétní komory nebo úřadu.

Pro většinu řemeslnických a živnostenských oprávnění to nehraje roli — oddlužení neukončuje živnostenské oprávnění.

6) Přístup k novým úvěrům

Zaměstnanec po oddlužení: Po 5 letech čistá historie, banky půjčují normálně.

OSVČ po oddlužení: Banky jsou opatrnější — kromě epizody bankrotu mají problém s prokazatelností příjmu. Bývají vyžadována 2–3 daňová přiznání, vyšší úroky, nižší LTV.

Poznámka redakce. Případy popsané níže vycházejí ze skutečných typových situací, se kterými se setkává redakce a poradny našeho expertního okruhu.

Modelový případ A: Pavel, OSVČ-řemeslník, 53 let

Situace: Pavel vykonává tesařskou živnost 18 let. Po covidu-19 ztratil 3 velké zakázky, vznikly dluhy 480 000 Kč: FÚ 180 000 Kč, OSSZ 120 000 Kč, ZP 60 000 Kč, dva spotřebitelské úvěry 120 000 Kč. Měsíční zisk po nákladech: 32 000 Kč. Čistá výše splátky pro insolvenci: ~ 9 500 Kč/měsíc.

Volba: Insolvence se splátkovým kalendářem 30 měsíců (od r. 2025).

Postup:

Sepsání insolvenčního návrhu s plnou evidencí příjmů a výdajů za 24 měsíců zpět
Doložení 3 let daňových přiznání
Dohoda s insolvenčním správcem o pokračování v podnikání
Měsíční převody 9 500 Kč na účet správce
Striktní placení běžných odvodů za podnikání (FÚ, OSSZ, ZP)

Výsledek po 30 měsících: Pavel splnil splátkový kalendář, zaplatil věřitelům cca 285 000 Kč (60 % závazků), zbylých 195 000 Kč se mu odpustilo. Podnikání pokračuje. Po 5 letech od skončení oddlužení získal hypotéku na rekonstrukci dílny.

Klíčové ponaučení: OSVČ s evidovaným podnikáním a stabilním příjmem může v oddlužení normálně fungovat. Klíč: poctivá evidence + dodržování běžných odvodů.

Modelový případ B: Markéta, zaměstnankyně, 41 let

Situace: Markéta pracuje jako účetní v menší firmě. Čistá mzda 34 000 Kč. Dluhy: rozvod, hypotéka 1,8 mil. Kč po prodeji bytu (ztráta), 4 spotřebitelské úvěry 280 000 Kč, kreditní karta 80 000 Kč. Celkem 380 000 Kč nezajištěných dluhů + zbytkový dluh hypotéky.

Volba: Oddlužení splátkovým kalendářem 30 měsíců.

Postup:

Insolvenční návrh přes advokáta (jediný, kdo ho v r. 2025 smí podávat za dlužníka)
Doložení 12 výplatních pásek a pracovní smlouvy
Měsíční srážky ze mzdy přes mzdovou účetní zaměstnavatele
Žádná interakce s insolvenčním správcem mimo standardních hlášení

Výsledek po 30 měsících: Splaceno cca 65 % všech závazků, zbytek odpuštěn. Markéta zůstává v zaměstnání bez problémů — zaměstnavatel nikdy o oddlužení nevěděl víc, než že má povinnost provádět srážky.

Klíčové ponaučení: Zaměstnanec se stabilní mzdou prochází oddlužením s minimální administrativní zátěží. Hlavní povinnost: neměnit zaměstnavatele bez konzultace s insolvenčním správcem.

Modelový případ C: Tomáš, hybrid OSVČ + zaměstnanec, 38 let

Situace: Tomáš je hlavně OSVČ-IT konzultant (čistý zisk 28 000 Kč/měsíc), ale zároveň má vedlejší pracovní poměr na 0,3 úvazku jako externí lektor (čistá mzda 12 000 Kč/měsíc). Dluhy 450 000 Kč po neúspěšném startupu.

Otázka: Jak posoudí soud jeho příjem?

Odpověď: Soud sčítá oba příjmy (28 000 Kč + 12 000 Kč = 40 000 Kč/měsíc). Srážky se ale kombinují — z pracovního poměru se srazí přes mzdovou účetní, z OSVČ se posílá zbytek jako záloha na účet správce.

Praktické výhody: Tomáš má dva zdroje příjmu, takže výpadek jednoho ho nepoloží. Soud vidí, že jde o stabilní hybrid, a hodnotí to pozitivně.

Klíčové ponaučení: Hybridní formy práce se v insolvenci posuzují podle celkového příjmu, ne podle formy. Jen je administrativně náročnější doložit oba příjmy.

Klíčové paragrafy

§ 395 IZ — Schválení oddlužení Soud schválí oddlužení, je-li možné rozumně předpokládat, že hodnota plnění, které věřitelé obdrží, bude alespoň 30 % jejich pohledávek za období 5 let.

§ 412 IZ — Pokračování v podnikání Dlužník v oddlužení smí pokračovat v podnikatelské činnosti se souhlasem insolvenčního správce.

§ 418 IZ — Zrušení oddlužení Soud zruší oddlužení, jestliže dlužník neplní podstatné povinnosti — typicky neposílá srážky, neoznámí změnu zaměstnání, zatajuje příjmy.

§ 414 IZ — Osvobození od placení pohledávek Po splnění splátkového kalendáře soud rozhodne o osvobození dlužníka od placení zbylých pohledávek.

Časté mýty

„Jako OSVČ se do oddlužení nedostanu."
Nepravda. Naopak — oddlužení OSVČ je běžné. V r. 2025 tvoří OSVČ cca 18 % insolvenčních návrhů.

„Po vstupu do oddlužení musím skončit s podnikáním."
Nepravda. Naopak — pokud podnikání generuje příjem, je v zájmu věřitelů, abyste pokračoval.

„Zaměstnavatel se dozví, že jsem v oddlužení, a vyhodí mě."
Zaměstnavatel se dozví, že má provádět srážky ze mzdy. To není důvod k výpovědi (§ 52 ZP). V praxi to ví mzdová účetní — ne nadřízený.

„Když jsem OSVČ, můžu si měsíčně ‚upravit' příjem podle nákladů."
Nepravda — soud sleduje reálný příjem podle daňové evidence. Pokus o krácení = podvodné jednání → zrušení oddlužení + trestní oznámení.

Kdy potřebujete advokáta / insolvenčního správce na začátku

Insolvenční návrh smí podávat pouze advokát, notář, soudní exekutor, insolvenční správce nebo akreditovaná osoba (§ 390a IZ). Sám si ho podat nesmíte.

Advokát vám pomůže:

Sepsat návrh včetně všech příloh
Doložit příjmy z OSVČ (u OSVČ specifické)
Předjednat s insolvenčním správcem dohodu o pokračování v podnikání
Cena: 4 000 – 10 000 Kč podle náročnosti

Akreditovaná osoba (např. neziskovka):

Dělá to zdarma
Trvá to déle (1–3 měsíce čekací doba)
Kvalita kolísá

Akční checklist před podáním insolvenčního návrhu

Zjistit přesnou výši všech dluhů (žádost o výpis z exekučního rejstříku)
Doložit příjmy: zaměstnanec → 12 výplatních pásek + pracovní smlouva
Doložit příjmy: OSVČ → 3 daňová přiznání + evidence příjmů a výdajů za 24 měsíců
Vyřídit potvrzení o bezdlužnosti od FÚ, OSSZ, ZP (jen jako informativní stav)
Vyplnit insolvenční návrh přes akreditovanou osobu nebo advokáta
Posoudit, zda 30měsíční (zákon 2025) varianta vychází
OSVČ: připravit dohodu s insolvenčním správcem o pokračování v podnikání
Otevřít chráněný účet (§ 304a OSŘ) pro mzdovou složku, pokud máte více exekucí
Naplánovat běžné měsíční odvody za probíhající období (FÚ, OSSZ, ZP) — nesmí stagnovat
Připravit komunikaci se zaměstnavatelem (mzdová účetní), pokud jste zaměstnanec
Sledovat insolvenční rejstřík — všechna soudní rozhodnutí jsou tam

Co dělat dál

Insolvence není konec — je to administrativní proces s jasnými pravidly. Pokud máte stabilní příjem (zaměstnanec) nebo stabilní podnikání (OSVČ s evidencí), jsou vaše šance na úspěšné oddlužení nad 90 %.

→ Přečtěte si také: První dopis od exekutora — co dělat během 7 dnů, Návrh na oddlužení krok za krokem, Stará pohledávka a promlčení